Před několika lety představil a propagoval Dr. Stephen Seiler, známý severský fyziolog nový pohled na trénink ve vytrvalostních sportech. Sem patří i celé cyklistické odvětví. Bylo provedeno celkem dost výzkumů po celém světě a mnohé dokázaly, že tato metoda je velmi zajímavá a že vlastně i funguje.
Co je vlastně ve zkratce Polarizovaný trénink?
Polarizovaný trénink je sportovní příprava rozložená do dvou polárních(opačných) intenzit. Kdy budete trénovat opravdu velmi pomalu vytrvalostním tempem po dlouhou dobu nebo trénujete vysoce intenzivně v zónách FTP, VO2max (aerobní kapacita) nebo Anaerobní kapacity. NIC MEZI NEEXISTUJE. 75-80 % jezdíte dole a zbytek času jen a jen nahoře ve vysokých intenzitách. NEEXISTUJE MIX INTENZIT!
Ano, určitě to je vhodný tréninkový koncept pro profesionální cyklistiku (silniční především). Ale i pro nadané ambiciózní amatérské cyklisty, kteří mají ambice i výkonnost vyhrávat na mezinárodních amatérských akcích a především mají čas obětovat vše cyklistice.
Ale co ostatní amatéři? Je či není Polarizovaný trénink pro ně vhodný?
Před lety, kdy fyziolog Seiler vyšel se svým konceptem ven, jsem se pokusil udělat srovnání a podotýkám, že na velmi omezeném počtu amatérských cyklistů , které jsme testovali jak laboratorních podmínkách, tak i venku, po dobu cca jednoho roku a závěr byl jednoznačný!
Souboj o amatérského cyklistu POLARIZOVANÝ TRÉNINK prohrál.
Standardní tréninková škola, jejímž iniciátorem a tvůrcem je a byla mimochodem česká tréninková škola, v sobě zahrnuje nejen obě opačné strany intenzit, ale především i velké procento času v zóně tempa jako je silová vytrvalost či rychlostní vytrvalost (76-93% FTP). A to je oblast, která je pro příznivce metody Polarizovaného tréninku ZAKÁZANÁ.
Optimální trénink pro amatérského cyklistu
A tato standardní tréninková škola je pro amatérského cyklistu optimálním přístupem k tréninku, kdy se využívá oblast mezi prahového tempa, ve které se dá trénovat relativně i opakovaně dlouho a která mu dělá radost. Která dělá často cyklistiku krásnou a umí vyplavovat i endorfiny. Amatérský cyklista, který musí chodit nebo prostě chodí do zaměstnání dělá cyklistiku proto, protože ho baví i když má omezený časový prostor v týdnu okolo 8 až 12 hod!!! A baví vás jezdit dlouhé hodiny na kole např o 5-7 km/hod pomaleji, než byste mohl jet při standardním tréninku i ve vytrvalosti? Bez žádné mezi prahové intenzity, která dělá cyklistu šťastným a spokojeným.
A obráceně: v Polarizovaném přístupu 20-25 % tréninků budete muset jezdit jen a jen v intenzitách FTP až maximum. Nic jen tuto intenzitu! Takže kontinuální pocit bolesti a nic mezi.
Pro pracujícího cyklistu, je to prostě příliš těžké, není to zábavné a po krátké době vám polarizovaný trénink „ukradne“ to, co dělá cyklistiku krásnou. Když mě přestane kolo bavit, tak asi raději budu dělat úplně jinou sportovní aktivitu, která mě bude BAVIT. A o to přeci jde v amatérském sportu. Paradoxní je, že vlastně tato metoda NENÍ dostatečně intenzivní pro amatéra při těch 8-12 hodinách objemu práce. A hodně dlouho trvá, než se dostanete na svou obvyklou fyzickou výkonnost.
Polarizovaný trénink pro většinu amatérských cyklistů vhodný není
Závěrem si řekněme, že pro amatéry polarizovaný trénink vhodný prostě není. Oproti němu je standardní trénink efektivnější, když v tréninku budete pracovat i ve vysokých intenzitách, ale mnohem větší prostor bude mít tempová práce jak v kopcích, tak po rovinách, která „baví“ a je zároveň předpokladem pro zvyšování výkonu na funkčním prahu (FTP).
Při tradiční metodě, udržujete svou kondici na vyšší úrovni po celý rok. To je přeci důležité a potřebné. Amatér nemá čas ztrácet kondici, protože její získání zpět trvá příliš dlouho, takže je lepší neustále udržovat vyšší úroveň kondice a zvedat ji v relativně krátkém období před důležitým závodem.
Karel Martinek