Chcete, aby váš trénink byl efektivní, vedl ke zvyšování výkonnosti a využil maximálně váš fyzický potenciál? Pak je nejdříve potřeba provést zátěžové testy ve sportovní laboratoři  a výsledky správně interpretovat.

Mnoho rekreačních sportovců, cyklisty nevyjímaje, v dnešní době používají při sportu nejrůznější přístroje pro měření tepové frekvece, wattů, vzdálenosti, rychlosti, kadence a mnoha dalších parametrů, aby si zaznamenali a “zhodnotili” svou vyjížďku, běh, trénink. Parametry jako je tepová frekvence nebo watty (výkon), či tempo , nám tyto computery sice ukážou, ale budeme s nimi jen těžko pracovat ve zlepšování naší výkonnosti a v dalších trénincích, když nebudeme znát aktuální hodnoty ze sportovního zátěžového testu v laboratoři.

Tyto testy nám jsou schopné, při správném vyhodnocení a následné interpretaci, pomoci objektivizovat samotný trénink a z něj získané výše uvedené hotnoty ( TF, W, Tempo, atd.). Jedině tak jsme schopni dostát svým touhám a přáním, se pravidelnějším a smysluplným tréninkem zlepšovat a posouvat svou výkonnost.

V dnešní přetechnizované době často vídáme cyklisty i s dvěma měřícími přístroji na řidítkach bicyklu. Ale po mnohaleté zkušenosti se zátěžovou diagnostikou, si vůbec nedělám iluze, že jak amatérští tak profesionální cyklisté znají dokonale sami sebe. Vědí jak reagují na zátěž a v jakých intenzitách se při tréninku pohybují?! Domnívají se, že vlastně ani nepotřebují znát výsledky z laboratože. Ale opak je pravdou. Správně interpretované výsledky zátěžových testů a doporučení pro trénink je dnes, dle mého, nejlepší investicí do našeho sportování!

Bavíme se zde především o vytrvalostních sportech, pro které jsou tyto testy přednostně určeny. A rozhodně nejsou zbytečné ani u kolektivních sportů pro určení zón intenzity pro období přípravy k danému sportu (hokej, fotbal, házená, florball, atd).

V praxi jsou nejčastěji prováděny testy v laboratoři dva

Maximální spiroergometrický zátěžový test

a

Schodovitý zátěžový test s pravidelným odběrem kapilární krve na určení hodnot soli kyseliny mléčné a glukózy.

Každý z testů má své přednosti. A rozhodnutí, který test by se měl provést, je na lékaři či odborném pracovníku, jež zná problematiku konkrétního sportu. Pokud jde o profesionálního sportovce, tak by metodiku testu a typ testu měl určit především jeho TRENÉR! Praxe je však bohužel zcela a jednoznačně jiná.

Maximální spiroergometrický test má mimo jiné jednu velkou výhodu, že při něm provádíme standardně zátěžové EKG (většinou pouze na bicyklovém ergometru, na běhátku je to technicky složité). Při tomto testu jsme schopni určit jednak silové a ventilační předpoklady(VO2max), ekonomiku práce pro tento sport, určit ventilační zlomy (prahy) k nastavení intenzit pro trénink a odhalit možné nedostatky v aerobní oblasti, či submaximálních až maximálních intenzitách. Obecně nám tento test ukáže genetické předpoklady pro daný sport ( u profesionálních sportovců by měl být prováděn při výběru sportovců do sportovních středisek a následně i v průběhu kariéry sportovce, u amatérských sportovců spíše pro zjištění skutečné reality našeho organismu pro sport a pro spíše orientační nastavení intenzit pro trénink).

Schodovitý zátěžový test (tzv. laktátová křivka). Tento test je podroben v posledním letech v Čechách zcela nelogické a nesmyslné kritice a někteří jedinci z řad odborné veřejnosti ( jsem rád, že to jsou pouze jedinci) se ho snaží bagatelizovat a mluví o vyhazování peněz a o jeho zbytečnosti.

Tento test má určité nevýhody právě v samotné schodovité metodice testu, ale celý sportovní svět ho stále využívá pro jeho jiné nesporné výhody! Jaké? Pomocí tohoto testu dokážeme velmi přesně určit zlomové body (aerobní i anaerobní práh), pro trénink s watty určujeme FTP (funkční prahový výkon) a následně provedeme individuální určení tréninkových zón!

A nejen to. Jsme schopni velmi přesně určit v jakých intenzitách má sportovec trénovat v daném období přípravy. Můžeme velmi přesně odhalit tréninkové chyby pro danou disciplínu (jasně, že příprava závodníka CrossCountry bude asi jiná než u maratonce). Ale to znamená, že musíme velmi podrobně zjistit od sportovce jak trénuje, jak se stravuje, v jaké fázi přípravy nyní je ,atd. Prostě získat co nejvíce informací a nehledat zlomové body na 2 a 4 mmol kyseliny mléčné, tak jak se děje na mnoha “pracovišťích”.

Samozřejmně provádíme testy i v terénu. Jsou velmi dobré pro kontrolu laboratorních testů, pro zjišťování posunu výkonosti a pro “samotestování” sportovce v průběhu přípravy. Optimální jsou především u cyklistů, kteří používají měřiče výkonu (wattů).

Testování je nedílnou součástí pravidelného tréninku cyklisty a obecně vytrvalostních sportovců ,pro přesné nastavení intenzit a především pro objektivizaci optimálního nastavení trénikových plánů.

Text: Karel Martinek

Foto: Cyklotrenink