Myslím, že samotný název tohoto dnes již „legendárního“ etapového bajkového závodu vyvolává i u nejlepších profesionálních bajkerů pocity velkého očekávání a touhy v něm uspět (nejlépe zvítězit) a u velké „masy“ hobby cyklistů spíše pocit nervozity, napětí a touhy tento závod „přežít“ a dojet po osmi těžkých náročných dnech do cíle!
Roky propracovaným PR a medializací z tohoto etapového závodu organizátoři vytvořili modlu mtb . Dnes již i ti nejlepší XC závodníci zde chtějí startovat a vyhrát alespoň jednu etapu či celý závod a zároveň se porovnat s maratonskou světovou špičkou .
Chceme vám trochu v obecné rovině přiblížit přípravu námi vedených závodníků, kteří se postaví v neděli na start dnes už slavného závodu CAPE EPIC v Jihoafrické republice. Začněme naším nejznámějším bajkerem, který „ochutnal“ i strasti a možná radosti profi pelotonu.
Ondra Cink bude ve svých 28 letech na startu poprvé. Většina z vás ví, že Ondra se zúčastnil jako silničář, kam si na rok odskočil z bajků, Tour de France . Celá sezóna až do Tour byla velmi, velmi zajímavá a překvapoval myslím i sám sebe a především nás fanoušky cyklistiky.
Takže předpoklady uspět na CAPE EPIC má. Zeptali jsme se přímo Ondry jak jeho letošní zimní příprava probíhala.
„Samotná příprava od poloviny loňského listopadu probíhala poněkud odlišně s vědomím prvního vrcholu letošní sezóny, kterým byl, resp. je Cape Epic. S Karlem Martinkem jsme si naplánovali jaká soustředění chceme absolvovat a co v nich odtrénovat směrem k Epicu, ale zároveň jsme měli neustále v povědomí náš hlavní cíl a tím je start na OH v roce 2020 a i samotnou letošní Cross Country sezónu. Tím, že celý seriál Světového poháru XC začíná až v polovině května, byla vlastně volba a možnost se zúčastnit Cape Epicu celkem vhodnou a velmi zajímavou variantou pro přípravu, aniž by to až tak zásadně ovlivnilo moje učinkováni v XC.
Proto první akce na počátku prosince na Mallorce byla klasicky zaměřená na objemovou, vytrvalostně silovou přípravu, z drtivé většiny v aerobním režimu. Tady jsme postavili pomyslný základ letošního roku. Je třeba říci, že od poloviny listopadu jsem začal pravidelně 3x týdně chodit do posilovny, kterou jsme oproti minulému roku upravili částečně i ve prospěch core trainingu. Musím upřímně konstatovat, že tato nová skladba cvičení s i bez „železa“ (vytvořená kondičním trenérem Michalem Kollertem) mě přináší určitě zlepšení směrem k cyklistickému tréninku. Tím, že doma vládlo od ledna opravdu zimní počasí, tak jsem toho vlastně i využil a po několika letech jsem opět jezdil na běžkách či ve sněhu na bajku .
Doma na ergometru jsem v lednu začal trénovat i sílu v kombinaci s krátkými vysoce intenzivními vstupy.
18. února byl odlet na Mallorku. Ta mě zastihla velmi nepříjemným počasím po celé soustředění. Bohužel jsem odtrénoval necelé 4 dny a „skolila“ mě viróza. Po předčasném odletu jsem se musel léčit i doma a přesně 12 dní jsem v tomto období nesedl na kolo! Pro mě v této době docela neznámá situace, ale především komplikace pro trénink, protože již 3 dny po skončení nemoci jsem cestoval na Kanáry na 10-ti denní soustředění! Ale byl jsem rád, že mohu trénovat.
2 dny ergáč volně z nuly a pak 3 dny na Kanárech klidnější rozjetí. Trochu to byla asi pro Karla loterie, protože jsem se zotavoval v trochu vyšších intenzitách, než byla jeho představa 🙁 ! Ale sedlo si to a týden jsme již trénovali velmi kvalitně v tempu i v nad prahových intenzitách. Stále však jsme měli na mysli i délky tréninků.
Pak odlet domů a vlastně jsme pokračovali v „soustředění“ doma v zimě, jelikož za dalších 10 dní byl odlet na Kypr na 2 týdny, kde už jsem absolvoval první letošní závody – 4 denní etapák (celkově osmý, ale dva defekty mě stály bednu v celkovém pořadí, ale Škárna měl fazonu a vyhrál zaslouženě). Týden na to XC závod C1 na Kypru který jsem vyhrál a Honza byl druhý.
Návrat do Čech, 3 dny odpočinku, pak testy ( nejlepší testy mé kariéry)a po 5 dnech v Čechách 10.března odlet do Afriky.
I přes ten velký zdravotní výpadek jsem, myslím, dobře připraven na nedělní start Cape Epic. Celkově jsme v tréninku výrazně utlumili vysokou anaerobní kapacitu, ale to neznamená, že bych intenzitu nejezdil. Jezdil, ale byla to intenzita především na posun silových hodnot a zlepšování celkově aerobní složky, která je a bude pro tento typ závodu zásadní!
Teď už jde jen o to mít trochu štěstí, koncentrovat se na každý metr tratě, zbytečně neplýtvat silami, vyhovět si s parťákem, který je velmi silný po rovinách do tahu ( Montecon Gutierez) a já spíše v těch kopcích, pokusit se vyhrát etapu a být v cíli na dobrém místě celkově. Ať už dopadne závod jakkoliv, myslím, že jsme zimní přípravu odvedli na možném maximu, proto jsem i já spokojený.“
Děkujeme Ondrovi za jeho stručné shrnutí tréninkové přípravy a my Vám v následujících dnech přineseme i informace k dalším našim závodníků jak profesionálům tak amatérům, kteří v neděli odstartují na neslavnějším etapovém mtb závodu CAPE EPIC.
text: Karel Martinek
foto: Michal Červený