Energetické systémy

Charakterisktika jednotlivých energetických systémů:

ATP-CP systém: energie z tohoto systému je k dispozici ihned. Je-li intenzita zátěže 100%, pak tento systém je schopen hradit energii v průběju 10-20 vteřin. Hrazení energie na počátku každé zátěže se děje tímto systémem. CP je doplněn z poloviny do 20 sekund, do 45 sekund je doplněna 3/4 zásob.
Tento systém lze trénovat velmi krátkými intervaly (do 20 sekund) maximální zátěže.

LA systém
Tento energetický systém se uplatní v době, kdy je intenzita zatížení submaximální - tak vysoká, že nelze dodávat dostatek kyslíku pracujícím svalům. Jedná se o takový pohotovostní systém, který umožňuje krátkodobě pracovat ve vysoké intenzitě. Dojde-li k nahromadění laktátu, znamená to konec této vysoké aktivity. Zpracování nadbytečného laktátu v organismu trvá 20-180 minut!

Oxidativní systém
Tento systém potřebuje 2-3 minuty k plné aktivizaci. Hrazení energie z glykogenu a tuků probíhá během činnosti současně a vzájemný podíl využití závisí na trénovanosti cyklisty. Při dlouhodobé fyzické aktivitě submaximální intenzity se glykogen aktivuje dříve, ale postupně se podíl tuků zvětšuje a organismus si začne chránit zbývající zásoby glykogenu.
Nejdůležitějším zdrojem energie pro pohyb (vytrvalostní a rychlostně vytrvalostní) jsou cukry, protože jsou schopny dodat nejvíce energie za časovou jednotku. Čím je intenzita zátěže nižší, tím je vyšší úloha tuků na hrazení energie.
Tuků má průměrný jedinec 10-12 kg, cukrů asi 500 gramů uložených ve svalech (svalový glykogen) a cca 100 gramů glykogenu uloženého v játrech, případně ještě asi 20 gramů glukózy uložené v krvi.
Oxidací živin dostane tělo následující množství energie: cukry - 1 gram dodá tělu 17,22 kJ, 1 gram tuků dodá 36,9 kJ a 1 gram bílkovin dodá tělu 17,22 kJ energie. Zde bychom mohli říci, že nejlepší je využívat pouze tuky, ale není tomu bohužel tak. Přitom by to bylo ideální, protože máme přes 10 kg zásobního tuku. Tuky ke své oxidaci potřebují velké množství kyslíku oproti cukrům. I bílkoviny se zdají jako velmi výhodný zdroj energie, ale také tomu tak není. Oxidace bílkovin je velmi zdlouhavý proces a dochází k němu teprve po vyčerpání předešlých zdrojů energie. Ve sportu se můžeme s tímto využíváním energie setkat pouze například při extrémních dlouhodobých vytrvalostních závodech.
Pamatujme si jedno: velmi dobře trénovaný cyklista je schopen trénovat až do 90% maximální intenzity využívajíc tuky jako hlavní zdroj energie!!! Netrénovaný cyklista přechází z tukového metabolismu do sacharidového již na 50% maxima!!!
Abychom dosáhli těchto předností energetického krytí, musíme zaměřit náš trénink právě tímto směrem.