Rok se sešel s rokem a je tu další sezona. Někdo pověsil kolo na hřebík na konci září ,někdo zase ještě závodí v polovině října. Čili někdo bude odpočívat v říjnu, ten druhý celý listopad. Špičkoví cyklisté odpočívají od kola třeba celý měsíc a někdy i déle (nejsem si však jistý, jestli je to nejlepší řešení), amatér se v tomto období klidu „vozí“ na kole občas a někdy i vypustí nějaký týden. Je to věc názoru a myslím, že je důležité ponechat toto období klidu i na citu cyklisty.
A teď k naší otázce ohledně plánování tréninkového roku. Za sebe odpovídám, že ANO. Plánovat sportovní rok se prostě musí. Jednak musíme vyjít ze sezony předešlé, z počtu km a především hodin!!! - ( bude rozdíl v poměru počtu hodin a km u cyklisty amatéra žijícího v Labské kotlině a např. na Liberecku). Dále musíme vyhodnotit předešlou sezónu z pohledu celkové únavy, jestli nebylo na závadu zvýšení počtu hodin, jestli cyklista toto navýšení bez problémů akceptoval. A v neposlední řadě je důležité zhodnotit nejen kvantitativní stránku celého roku, ale především kvalitativní stránku (v tomto případě otázku intenzit v tréninkových jednotkách!!!) a jaký dopad tato intenzita zatížení měla (či neměla ) na celkový posun výkonnosti a výsledky v závodech. Neměli bychom ani při hodnocení předešlé sezóny vzhledem k plánu na další opomenout naší cyklistickou historii!
Asi neobjevím Ameriku, když řeknu, že tréninkový plán připravujeme na mnohem kratší tréninkové celky, než je rok. Než však tento plán začneme tvořit, je potřeba si dát na papír hlavní cíle našeho snažení, tzv. VRCHOLY naší přípravy. A k těmto vrcholům by měl náš trénink vždy směřovat! Nemusí být jen jeden, klidně dva až čtyři, ale věřte tomu, že není v silách vašich a ani sebelepšího trenéra připravit vás na vrchol každý týden! To bohužel není ani fyziologicky možné (a to je nakonec i dobře). Ano, můžete mít relativně dlouhou dobu vysoký výkonnostní standard, ale vrchol ne!
A bohužel právě tady se dostáváme do zásadního problému v pojetí amatérské a profesionální cyklistiky. Jistě mnozí z vás už tuší, na co narážím. Profesionální cyklistika, především silniční, je charakterizována etapovými závody a důležitými jednorázovkami a k těmto je směřován většinou samotný cyklistův trénink (přes mnohé jednorázové akce, které se berou právě jako příprava na výše uvedené etapové závody a důležité jednorázové závody). A profesionální cyklista může v jednom roce absolvovat klidně i tři přípravná období směřující k důležitým vrcholům sezony.
A jak vypadá závodní amatérská cyklistika např. v Čechách? První závody odstartují již na začátku dubna, v některých krajích i na konci března (a jako naschvál se vždy začíná časovkami, které jsou na přípravu velmi složité a hlavně intenzivní) a od této doby prakticky víkend co víkend až do konce září funguje jeden seriál za druhým. A teď babo raď, co s tím. A nedej bože, když v březnu leží na silnicích ještě sníh.Další věc ,která hraje proti nám při plánování je zcela prozaická. Drtivá z nás, kteří chceme kvalitně trénovat, chodíme do práce. A v zimě jako naschvál je ve čtyři odpoledne tma a to mnoho z nás ještě sedí v kanceláři nebo je někde v zaměstnání! A teď plánuj nárůst hodin v týdenních cyklech v mezocyklu.
Zcela úmyslně jsem začal takto ze široka, abychom si před tím, než začneme tvořit plán naší přípravy ,uvědomili všechna úskalí. A že jich málo není!
Obecně po naplánování našich vrcholů sezóny , rozplánujeme roční plán do čtyřtýdenních mezocyklů a ty pak do týdenních cyklů.
Rok má 12 měsíců, takže čtyřtýdenních mezocyklů bude 13. V období zimní přípravy zvyšujeme celkové objemy a správně bychom měli mít největší objem v mesocyklu čtvrtém ,tj. na konci přípravného období! Teoreticky vzato bychom měli a mohli mít v pátém mesocyklu objemový propad a dát tělu odpočinout.
JENŽE: když někdo začne trénovat např. na počátku prosince, tak konec čtvrtého mesocyklu nám připadne na cca polovinu března. To znamená, že pátý odpočinkový mesocyklus bude odpovídat druhé polovině března a počátku dubna. A jsme u prvního mnohdy neřešitelného problému. I když stále více cyklistů využívá možnost najíždění objemů v teplejších krajinách, tak stále mnohem větší část cyklistů (amatérů) se připravuje doma. A pak jsme bohužel odkázáni na počasí. A z mých zkušeností je to tak, že cyklisti z oblastí Liberecka, Šumavy a dalších kopcovitých lokalit se na kolo dostávají teprve v půli března (mnohdy i déle)! A když budeme striktně dodržovat pojetí mesocyklů, tak najednou zjistíme, že ač se budeme snažit sebevíc, nezmůžeme nic! Prostě v našich končinách musíme i v této oblasti plánování velmi improvizovat.
Ano jsem pro jednoznačné plánování v mesocyklech a týdenních cyklech. Musíme respektovat nárůst objemů první tři týdny v mesocyklu a pokles s odpočinkem ve čtvrtém týdnu. Už ale budeme muset výrazně improvizovat v celkovém pohledu v nárůstu počtu hodin v prvních čtyřech mesocyklech zimní přípravy!!! A zde bude velmi záležet i na časových možnostech cyklistů. Musíme jednoznačně rozlišovat mezi profesionálním a amatérským cyklistou, který prostě musí trénovat po večerech a za tmy!!! A zároveň musíme respektovat i jeho nároky ohledně dovolené. Např. v období vánočních svátků amatérský cyklista nebude chtít volný odpočinkový týden, když je to období, kdy si může nebo musí vzít v práci dovolenou( a je rád, protože bude mít konečně v zimě čas na kvalitní „minisoustředění“).
Na závěr tohoto zamyšlení nad plánováním si shrňme výše uvedené postřehy.
- Plánování: jednoznačně ANO
- Mesocykly a týdenní cykly : ANO
- Respektovat časové možnosti amatérského cyklisty: ANO
- Vycházet a držet se metodiky plánování sportovní přípravy , bez ohledu na pojem amatér x profesionál: NE
- Improvizovat( v plánu vycházet z možností a potřeb amatérského cyklisty) při plánování podle metodiky plánování sportovní přípravy u amatérů: jednoznačně ANO
